Děsivé, ale zároveň fascinující. Tornáda jsou jedním z těch meteorologických jevů, které vzbuzují nejen velký respekt, ale také nám připomínají, jak mocná je příroda. Strach nahánějící vzdušné kužely mohou mít fatální následky – ať už na lidské životy, majetek, infrastrukturu nebo samotnou přírodu. Dokáží vyvracet stromy, strhávat střechy nebo pokroutit auta. Odkud se však berou? Jak vzniká tornádo a co může způsobit nejsilnější tornádo na světě?
Co je to tornádo
Než přejdeme k procesu jeho vzniku, vysvětleme si stručně, co je tornádo. Lze ho definovat jako extrémně rychle rotující sloupec nebo kužel vzduchu, který sestupuje z bouřkového mraku a dotýká se zemského povrchu. Právě kontakt se zemí činí z tohoto pozoruhodného meteorologického jevu tornádo. Pokud by klesající kužel nedosáhl na zem, nazvali bychom ho trombou. Tornádu obvykle předchází tmavá nazelenalá obloha. A kromě silného větru, který může přesáhnout rychlost 500 km/h, ho často doprovází krupobití.
Zajímavost: Existuje také vodní tornádo (waterspout), které na rozdíl od klasického tornáda klesá k hladině oceánu nebo moře. Obvykle se tvoří v tropických a subtropických oblastech.
Jak vzniká tornádo
Jednoduše řečeno, slabší tornádo může vzniknout i z bouřky. Silnější tornádo potřebuje ke svému vzniku mnohem specifičtější podmínky a vzniká ze supercely (velmi intenzivní bouře). Ke svému vzniku potřebuje přítomnost vlhkého a teplého vzduchu stoupajícího výše do atmosféry. Když se tam taková vrstva vzduchu setká se suchým a chladným vzduchem, dojde ke změnám směru a rychlosti větru, které předznamenávají vznik tornáda.
Krok za krokem, jak se tvoří tornádo
- Prvním krokem v procesu toho, jak vzniká tornádo, je vytvoření bouřkového mraku popsaného v předchozích řádcích. Teplý a vlhký vzduch se ve vyšších vrstvách atmosféry dostane do kontaktu s chladným a studeným vzduchem. V důsledku toho se začne tvořit bouřkový oblak, nazývaný také kumulonimbus. V této fázi dochází k nárůstu hromů, blesků a srážek.
- Pokud má bouřkový mrak intenzivní a trvalé vzestupné proudy, hovoříme o tzv. supercele. A ta je takříkajíc místem zrodu tornáda. Lze ji totiž charakterizovat rotujícími sloupy vzduchu „uvnitř“ – takzvanými mezocyklónami -, které můžete identifikovat, když sestupují z bouřkového oblaku. Připomínají horní část trychtýře.
- Pokud mezocyklóna zesílí, začne se paradoxně zmenšovat. Současně se však zvyšuje intenzita a rychlost její rotace. Postupně nabývá podoby pevného trychtýře/kužele/sloupu, až se dotkne zemského povrchu. Zhruba takto zjednodušeně a především srozumitelně lze popsat, jak vzniká tornádo.
Co může způsobit nejsilnější tornádo na světě?
Nejsilnější tornáda mají doslova fatální následky. Kromě toho, že za sebou zanechávají jen spoušť a trosky, si podobně jako sněhové laviny vybírají i lidské životy. Za vůbec nejničivější tornádo všech dob je považováno Tri-State Tornado z roku 1925, které si vyžádalo téměř 700 lidských životů. Některé zdroje uvádějí toto číslo ještě vyšší. I když nelze s jistotou říci, zda se jednalo skutečně o jedno jediné tornádo, nebo o několik samostatných tornád, faktem zůstává, že během přibližně 3,5hodinového trvání urazilo 352 km přes 3 státy – Missouri, Illinois a Indianu. Paradoxně se nejednalo o největší tornádo na světě.
Toto označení patří tornádu známému jako El Reno Tornado (šířka až 4,2 km), které v roce 2013 zpustošilo poblíž města El Reno ve státě Oklahoma v USA. Podle dostupných údajů dosáhl vítr během tohoto tornáda rychlosti až 504 km/h, což je druhá nejvyšší rychlost, která kdy byla u tornád naměřena. Za nejrychlejší tornádo na světě (517 km/h) je považováno tornádo Bridge Creek z roku 1999.
Zajímavost na závěr: Tornádo vs. hurikán
Nyní, když už víte, jak vzniká tornádo a jak vypadá tornádo, bychom vám na závěr rádi vysvětlili rozdíl mezi tornádem a hurikánem. Zatímco hurikán je rozsáhlá tlaková níže tvořená mnoha bouřkovými mraky, tornádo je o několik úrovní menší. Nejlépe to pochopíte, když se podíváte na čísla. Jak jsme zmínili o něco výše, největší tornádo na světě bylo široké 4,2 km. Pro srovnání, rekordní hurikán měl průměr až 2 200 km. A zatímco tornáda mohou urazit „jen“ desítky kilometrů, hurikány mohou urazit tisíce. Konkrétní rozdíly velmi jasně a srozumitelně popisuje meteorolog Petr Zakharov ve svém článku Hurikán a tornádo. Jaké jsou rozdíly a co mají společného?
Foto: shutterstock.com / depositphotos.com